Verze z festivalu nemá doma co dělat

Doma byla ta, která všechno drží. Ví, kde jsou klíče, kdy se platí obědy a kde mají všichni plavky, i když jsou potřeba kulichy.

Na festivalu, kde potkala Marka, byla po dlouhé době někdo jiný. Holka, která se směje s pusou dokořán a nekontroluje čas. Která nemusí být užitečná, aby mohla zůstat.

Když na konci festivalu balila s Markem stan, chtěla si tu verzi odvézt domů. Aspoň na pár dní nebýt ta, co všechno drží. Jenže do batohu se vešly jenom špinavé boty. A vzpomínka na něj.

Roky se pak snažila být skvělou milenkou i skvělou matkou najednou. A z nějakého důvodu se jí to vždycky rozsypalo ❤️

Každý v sobě nosíme víc verzí, než se nám vejde do jednoho dne. Některé se probudí jen někdy a někde. Na festivalu, v lese nebo u kamarádky v kuchyni ve dvě ráno. Doma se pak musí schovat.

A nerozsypává se to proto, že bys je neuměla. Rozsypává se to proto, že každá z nich po tobě chce něco jiného 🙂

Toto jsou jen střípky a nálady z knížky, nejsou to přesná slova, tak se neboj, že něco prozradím 🙂