Jeden festival, jeden muž, téměř pět let. A žena, která ho moc dlouho obhajovala.
Jak to celé začalo
Jednou večer jsem si sedla a napsala kapitolu o holce, co si na festivalu postaví stan u jabloně. Pak druhou.
Myslela jsem, že to bude pár dílů. Trvalo to pět let, protože tak dlouho trval ten vztah.
Holka z Festivalu byl původně mikroromán na pokračování, který vycházel v mých Zápiscích z gauče. Krátké kapitoly, jedna scéna, jeden obraz. Vlak, kuchyně, letiště v půl páté ráno, balkon ve volební den. Příběh ženy, která drží vztah vlastníma rukama a dlouho jí to přijde jako láska.
Ale pak se to celé rozrostlo. Dostalo to mnohem pevnější a přesnější obrysy. Z mikrorománku částečně uveřejněného na blogu se stal román. Jednotlivé díly už nikde nenajdeš.
Zůstala jenom ukázka z první kapitoly.
Román Holka z Festivalu není návod ani soud. Je to mapa jednoho roku, který se protáhl na pět. Je to příběh o muži, který není záporák, jen je hodně nečitelný. Je to o tom, jak člověk pojmenovává věci líbeznějšími jmény, než si zaslouží. Aspoň dokud to jde. A o okamžiku, kdy to najednou nejde.
Pokud jsi něco takového zažila, poznáš se. A ne abys litovala Holku z Festivalu! 🙂
Tři věci, které o téhle knize stojí za to vědět
Vznik mikrorománu
Začalo to jednou kapitolou po půlnoci. Skončilo o pět let později celou knihou.
Hlavní námět
Láska, která trvala déle, než měla. A žena, která dlouho drží to, co ji dávno mělo pustit.
Plán vydání
Vyjde jako e-book pod stromeček 2026. A když bude odvaha, dojde i na papír.
